Fotografický koncept zkoumá konkrétní pěší koridory a život, který skrze ně protéká. Kdo tento prostor obývá a používá? Kdo a kam skrze něj prochází? Ve zvoleném časovém a krajinném výseku jsou postupně zachyceni procházející (včetně svých psů a jiných zvířat), aby se sešli na jedné časosběrné fotografii, jako uživatelé stejného místa.
V některých případech autorka do obrazu sama vstupuje, aby prostor zaplnila symbolickými předměty nebo vzbudila zájem kolemjdoucích a vtáhla je do fiktivního příběhu, ve kterém hrají sebe sama.
S většinou procházejících (v závislosti na jejich rychlosti) komunikuje a informuje je o svém záměru. Fotografie se stává záminkou k setkávání a spojování nesourodé komunity obyvatel města.
S většinou procházejících (v závislosti na jejich rychlosti) komunikuje a informuje je o svém záměru. Fotografie se stává záminkou k setkávání a spojování nesourodé komunity obyvatel města.
Výtvarná stylizace evokuje idylické barevné pohlednice.
